Close

Můj život s cukrovkou (2.část)

Můj normální den s cukrovkou

Den diabetika je naplněný podobnými aktivitami jako den zdravého člověka, nicméně je „obohacený“ hned o několik věcí.

Den s cukrovkou

Existuje hned několik pravidel, které musím dodržovat, abych se cítila dobře a mohla fungovat. Každý den si musím hlídat hladinu cukru v krvi. Ideálně, aby nedocházelo k žádným velkým výkyvům. Nízká hladina cukru v krvi, tedy hypoglykémie, pro mě totiž znamená nepříjemný a nebezpečný stav. Když k takovému stavu dojde, musím si hned dát cukr (nebo třeba džus), abych se zas dostala do normy.

Při hypoglykémii se třesu po celém těle, tělo přestává pracovat, ztrácím zrak. Když si včas nevezmu něco sladkého, můžu upadnout i do bezvědomí. Když mám hladinu cukru zas příliš vysokou, tedy hyperglykémii, cítím se unavená, bolí mě hlava, mám křeče v břiše a někdy jsem neskutečně protivná.

Každý den si musím hlídat jídlo, přesněji jeho množství a načasování. Pravidelný režim se opravdu vyplatí. Zodpovědný diabetik by měl jíst 6x za den. Diabetická dieta vlastně neznamená nic jiného, než mít pestrou a vyváženou stravu, kterou by měl jíst každý zdravý člověk. Množství jídla si hlídám proto, abych věděla, kolik si k němu mám připíchnout inzulínu. Inzulín si každý den musím píchat několikrát.

Každý den ve střehu

Inzulín hladinu cukru v těle snižuje. Kdybych si ho k jídlu nepřipíchla, hladina cukru by mi raketově stoupla. Někdy pro mě ani po tolika letech není vůbec snadné inzulín s jídlem správně vyvážit.

Hladinu cukru hodně ovlivňuje také stres, nemoc nebo třeba pohyb. S cukrovkou je tedy třeba být každý den ve střehu. Den si plánuju, abych věděla, jak mám s inzulínem a s jídlem pracovat. Občas se člověk změnám v plánu prostě nevyhne, a proto je zároveň nutné umět improvizovat.

Často se stává, že s cukrovkou hodně bojuju a někdy se mi zdá, že si dělá, co se jí zachce.

Vstávat každý den do školy nebo do práce je občas hodně náročné. Každý diabetik se prostě musí naučit fungovat, i když nefunguje. Ale pokud je kompenzace hladiny cukru v krvi dobrá, člověk snadno zapomene, že cukrovku vůbec má!

Cukrovka mě naučila hrozně moc věcí, které používám každý den v práci nebo ve škole. Myslím, že mě naučila obrovské trpělivosti a pracovitosti. Díky ní jsem poznala, že věci nejsou zadarmo, a že je zapotřebí na sobě neustále pracovat!

O autorce:
Jmenuju se Zuzka a je mi 23 let. Jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně.  Miluju běh, čtení a dobré jídlo a ráda trávím čas se svými blízkými. Už 15 let mám diabetes mellitus (neboli cukrovku) 1. typu. Prostřednictvím svého blogu a především instagramu sdílím svůj život s diabetem, protože si myslím, že by se o téhle nemoci mělo víc mluvit a vědět. Chci lidem ukázat, že i s takovou nemocí se dá žít krásný a plnohodnotný život!